Divím se, proč mi to tak vadí – měla bych být ráda, že se naši noví ministři snaží a předhání se v tom, jak chtějí šetřit. Tak například: „Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic hledají způsob, jak se zbavit nejdražší položky na seznamu staveb potřebných k dostavbě dálnice D3 – téměř kilometrového tunelu na okraji Českých Budějovic. Pokud ale projekt změní, znamená to, že se dokončení jihočeské části kapacitní spojnice Prahy s Lincem opět oddálí.“
Má-li moderní sociální evropský stát, jakým by Česká republika měla být, dobře fungovat, potřebuje dobře fungující státní orgány a služby veřejného zájmu jako jsou například dálnice. Co nám to přinese, když ušetříme na výstavbě tunelu a nebude kvůli tomu dostavěna včas už tak dlouho potřebná dálnice?
Stejně jako jiné obory je i hledání úspor výsledkem vyzkoušených metodik a zdravého úsudku. Úspora by měla ušetřit náklady a současně zvýšit nebo alespoň zachovat hodnotu služby, kterou poskytuje. Takže pokud nebudeme jíst, sice ušetříme, ale dlouho se z úspor těšit nebudeme…
Jak by tedy šetření mělo vypadat? Skvělým příkladem je návrh teprve 14-ti letého mladíka Suvira Mirchandaniho z Pittsburghu. Při rozboru školního rozpočtu si všiml, že při použití různých typů písma ubývá inkoustu v tiskárně různým způsobem. Na základě toho vypočítal, že pokud státní správa v USA změní při tisku dokumentů typu písma – použít typ písma Garamond místo Times New Roman, může ušetřit ročně vice než 370 (!) miliónů dolarů. Objevily se samozřejmě diskuse, zda jsou náklady vypočteny správně a zda lze aplikovat plošně ve všech případech, z pohledu přístupu k úsporám jde o naprosto perfektní návrh – nulové náklady na úpravu postupu bez nutnosti investic a změna písma určitě nezmění hodnotu tištěných informací. Je to náhoda? Je Suvira mladý genius a příští vynálezce? Ne – jeho návrh vychází z důsledně zpracované analýzy, zajímal se o příčiny, dovedl z nich vyvodit správný závěr a vyčíslil dopad.
Podobný návrh jsem od žádného z našich ministrů nebo politiků zatím neslyšela – a to je zřejmě důvod, proč mi slova šetřit a úspora vadí. Bohužel nikdo z nich nedokázal, že umí za svůj úřad navrhnout takové projekty, které nesníží kvalitu služby občanům. Zatím jsou to ve většině případů jen škrty a jako alibi jsou doplněny frází – když budeme šetřit, nebudeme jíst (jezdit, léčit se, chodit do školy) – jinak to nejde.
Snad abychom se poohlédli po nějakých šikovných školácích… pak už snad budu mít ze slov úspora a šetřit zase radost.
